Jak zásah opravdu bolí
První zásah bývá pro nováčky šok. Cítíte ostré štípnutí, píchnutí, někdy i krátkou palčivou bolest. Přirovnání k vosímu bodnutí není daleko od pravdy. Jenže jakmile vám vyletí adrenalin, zásah téměř nevnímáte. V boji se soustředíte na cíl, ne na to, že vás něco štíplo do paže.
Po návratu domů vás ale tělo upozorní – citlivé místo, menší modřina, někdy povrchové škrábnutí. Nejvíc to bolí tam, kde je kost blízko kůže, třeba na prstech nebo na žebrech. Malá ranka se obvykle zahojí za pár dní. Dobrá výstroj dokáže bolest snížit na minimum, ale nečekejte, že ji odstraní úplně.
Je to nebezpečné?
Airsoftové kuličky nejsou smrtící. Žádná běžná plynová nebo elektrická zbraň nemá takovou sílu, aby při hře prorazila kůži do hloubky. Skutečný problém nastává jen u těch, kdo ignorují ochranu. Zásah do oka bez brýlí? Rovnou zapomeňte na to, že byste z toho vyvázli bez následků. Proto hřiště přísně kontrolují nejen používání brýlí, ale taky výkon zbraní. Tím se zaručí, že FPS nepřekročí hranici, za kterou už by mohlo jít o zdraví.
Stupnice bolesti podle výkonu
• FPS 0–100 (nízkovýkonné pistole, CQB): téměř nic, spíš zašimrání
• FPS 100–200 (pružinové pistole, základní pušky): slabé štípnutí
• FPS 200–300 (SMG, standardní AEG): citelný diskomfort
• FPS 300–400 (výkonnější AEG, plynovky): píchnutí, které už cítíte
• FPS 400–500 (DMR, sniper): zásah, který vám klidně nechá památku v podobě modřiny
Bolest navíc závisí na místě zásahu a vzdálenosti. Stejná zbraň může na 30 metrech jen lehce štípnout, zatímco z pěti metrů zanechá pořádný modrý suvenýr.
Airsoft má být realistický, a k tomu patří i zásahy. Bolí to? Ano. Ale právě to dělá hru napínavou a realističtější. V ochranném vybavení se nemusíte bát, že by šlo o něco víc než o krátkou nepříjemnost.
.svg)
